Projekty
Nová tvář Západočeská galerie v Plzni
Západočeská galerie v Plzni (ZČG) se mění v moderní evropské muzeum umění. Prvními kroky na této cestě jsou zásadně modernizované stávající interiéry ZČG, nové logo a vizuální styl včetně webových stránek, vypracování strategické koncepce rozvoje ZČG a náročné výstavní projekty.
Pod vedením ředitele Mgr. Romana Musila se ZČG, fungující v Plzni od roku 1954, vydala novým směrem. „Změna se týká všech základních oblastí, kterými chce moderní muzeum umění evropského formátu oslovit své publikum,“ říká ředitel ZČG Roman Musil. „Jde o velkorysý pokus ukázat na malé ploše a v rámci možností, které galerie v současnosti má, jak by mohla regionální instituce tohoto typu fungovat v daleko větším měřítku.“
Logo a vizuální styl
Souběžně s upraveným interiérem představuje ZČG také nové logo, komplexní vizuální styl a webové stránky. Aktuální vizuální styl galerie nese výrazný rukopis autora, předního grafického designéra Roberta V. Nováka. O součinnosti jednotlivých složek vypovídá fakt, že s grafickým konceptem loga se pracuje i v moderně upraveném prostoru výstavní síně „13“.
Strategie rozvoje ZČG v Plzni
Strategii rozvoje pro následující tři roky zpracovala pro ZČG PhDr. Alexandra Brabcová, konzultantka pro management kulturně-historického dědictví, která definovala tři základní okruhy galerijní činnosti:
První okruh tvoří projekty s evropskou dimenzí, které mají potenciál oslovit evropské kulturní turisty. Jazyk výtvarného umění je univerzálně srozumitelný a oslovuje lidi bez hranic. Zejména výtvarné umění je dnes pojímáno jako jeden z klíčových faktorů při hledání a utváření společné evropské identity, na kterou klade EU velký důraz při hledání společných kořenů. Je to právě kultura, která po tisíciletí spojuje evropské země. Zajímavé je, že i v průzkumech veřejného mínění obyvatel Plzně zaznívá ze strany veřejnosti požadavek, aby aktivity konané ve městě a v kraji měly nadregionální charakter. Galerie chce tomuto požadavku vyjít vstříc pořádáním výstav, které z hlediska svého významu a kvality vstupují do kontextu evropského dějepisu umění. To znamená, že představovaným tématem či autorem se zabývá zahraniční odborná literatura, dané problematice byla věnována pozornost v rámci výstavních programů prestižních zahraničních či českých galerijních institucí a členové autorského týmu patří mezi uznávané odborníky. Projekty tohoto typu vznikají na základě dlouholetého badatelského výzkumu a propojují přinejmenším dvě špičková odborná pracoviště
Druhý okruh tvoří projekty celorepublikového významu. ZČG je součástí sítě galerií České republiky, které mezi sebou koexistují na poli konkurence a spolupráce. Vzhledem k tomu, že všechny sbírkové fondy dohromady tvoří jeden ucelený národní poklad ČR, klade se velký důraz na spolupráci jednotlivých institucí. ZČG, která dosud hrála v tomto směru spíše pasivní roli zapůjčitele, zařadila do své dramaturgie výstavy autorů či témat reflektovaných a zasazovaných do kontextu dějin českého výtvarného umění. Odborné oddělení ZČG tyto výstavy iniciativně připravuje ve spolupráci s nejvýznamnějšími představiteli českého dějepisu umění. Výpůjčky představují daného autora, příp. téma v plném rozsahu, které umožní jeho adekvátní odborné zhodnocení.
Do třetího okruhu patří projekty regionálního významu. Ty mají význam zejména pro obyvatele Plzně a Plzeňského kraje a napomáhají odbornému zhodnocení výtvarného života regionu. Současně přispívají k soustavnému zájmu o svébytnou místní tradici a jejímu zpřístupnění domácí laické veřejnosti. Výstavní program galerie počítá s uspořádáním alespoň jedné významné výstavy se vztahem k regionu ročně (na příští rok je připravována velká výstava významného plzeňského uměleckého spolku Sdružení Západočeských výtvarných umělců, kterou bude doprovázet obsáhlý katalog).
Jedním z ambiciózních plánů galerie je zmapovat kulturní život města Plzně s určitým přesahem do regionu v období posledních sta let. Jednotlivé výstavy budou po dvacetiletích ukazovat, jaké jsou novodobé kořeny současné kultury regionu, jak se tato kultura proměňovala a vyvíjela, v jakých oblastech byla a jsou její silná či slabá místa, a snad i naznačit, jakými cestami se může její vývoj do budoucnosti ubírat.
ZČG byla v roce 2012 zařazena Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) mezi vědeckovýzkumné organizace fáze 1 (schváleno 27. ledna 2012).
Architektonická sbírka a Semlerova rezidence
V roce 2009 se Západočeská galerie, kde ve stejné době vznikla podsbírka a architektury, začala zajímat o tzv. Semlerovu rezidenci. O tři roky později Statutární město Plzeň, tehdejší vlastník objektu, převedlo zmíněnou nemovitost na Plzeňský kraj, který je zřizovatelem Galerie. Začaly přípravy komplexní obnovy a restaurování budovy, které vyvrcholily v letech 2019–2021, kdy byla provedena klíčová etapa prací a následně byla budova v září 2022 otevřena veřejnosti.
Celková obnova probíhala po etapách v letech 2012–2023. Vedle restaurovaného historického bytového interiéru v budově vznikly nové prostory pro návštěvníky, edukační programy, univerzální sál a uložena zde bude také podsbírka architektury doplněná badatelnou. Podrobnosti najdete na www.semler.cz.
Za krátkou dobu se rovněž podařilo vybudovat základ sbírky architektury s cennými dokumenty a realizovat několik výstavních a publikačních projektů.
Řešení interiéru výstavních síní „13“ a Masné krámy
Novou tvář dostaly v průběhu roku 2009 výstavní prostory Masných krámů a výstavní síně „13“, které dosud nesly pečeť 70. a 80. let. Podle návrhů architektů Romana Kouckého a Šárky Malé bude ZČG po současné modernizaci pracovat se dvěma zcela odlišnými prostory, které vyhovují souběžnému pořádání malých a velkých výstav. Rekonstrukce sjednotila interiér výstavní síně Masné krámy z hlediska pohybu návštěvníka podtržením symetrické trojlodní dispozice a zdůraznila její světlý charakter konceptem „velké bílé galerie“ v kontrastu ke „komorní černé galerii“ výstavní síně „13“. Současně rozšířila výstavní plochu a zdůraznila její plynulý ráz.
Výstavní síň „13“ nabídne kabinetní prostor pro komornější výstavy speciálního charakteru. „Záměrně jsme se rozhodli, že se budovy nebudeme dotýkat a využijeme vestavěný systém. Do původního prostoru jsme vložili jednu kontinuální černou stěnu, která elasticky překlenuje rohy, běží beze stínů, komunikuje s historickými stropy, na zemi je černý koberec. V tomto intimním prostoru zřetelně vystoupí osvětlené obrazy,“ vysvětluje architekt Roman Koucký, plzeňský rodák, který patří mezi nejuznávanější české architekty současnosti. „Snažíme se galerii otevřít nebo ji alespoň částečně pootevřít. To je první krok. Plzeň si jako čtvrté největší město v republice zaslouží regionální galerii minimálně na evropské úrovni. To znamená dokonalou architekturu, dokonalé místo, dokonalý program a náplň,“ dodává architekt Koucký.
Projekt nové budovy Západočeské galerie v Plzni
Západočeská galerie v Plzni se již od svého vzniku v roce 1954 potýká s několika zásadními problémy. Fakt, že dosud nemá stálou expozici, kterou by mohla prezentovat jedinečné sbírkové předměty veřejnosti, spolu se skutečností, že je nucena své sbírky deponovat ve zcela nevyhovujících prostorech, vyústil v posledním desetiletí ve snahu tento stav napravit.
Nová budova podle návrhu architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z roku 2009 poskytne komplexní zázemí pro všechny důležité provozy, které galerie potřebuje a z nichž řadu doposud nemá nebo nejsou v požadované kvalitě: výstavní prostory pro stálou expozici a pro příležitostné výstavy, centrální depozitář včetně tranzitního depozitáře, restaurátorský ateliér, výtvarný ateliér pro edukační účely a pro pořádání workshopů, audiovizuální sál pro pořádání kulturních akcí, knihovnu, bookshop, kavárnu, úložné prostory pro mobiliář (vitríny, sokly, panely atd.) a prostory pro administrativu.
Nová budova má poskytnout zázemí pro trvalé vystavení druhé nejvýznamnější sbírky kubismu v ČR po Národní galerii a exkluzivní kolekce děl světově proslulého umělce a plzeňského rodáka Ladislava Sutnara.
V polovině roku 2022 došlo k zásadnímu posunu ve věci výstavby nové budovy ZČG: na základě rozhodnutí Rady Plzeňského kraje byl ukončen dlouhodobě připravovaný projekt novostavby ZČG na pozemku U Zvonu a jako alternativa byla pro instituci zvolena budova bývalých městských lázní na Denisově nábřeží.
