Obraz Plzně v uměleckých dílech 19. a 20. století
Výstava prostřednictvím uměleckých děl zmapuje proměny Plzně v průběhu 19. a 20. století - od města obklopeného zahradami a středověkými hradbami až po dnešní průmyslové velkoměsto. Výstava bude reflektovat práce umělců úzce spjatých s Plzní, ale také těch, kteří zde tvořili pouze dočasně, ať už díky pracovním příležitostem, studijním cestám nebo rodinným vazbám. Tato výstava je připravována u příležitosti několika významných výročí našeho regionu. V roce 2025 uplyne 10 let od roku, kdy se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury, zároveň si připomeneme 100 let od založení Sdružení západočeských výtvarných umělců a v neposlední řadě 730 let od založení města Plzně.
Budou představena díla krajinářů a vedutistů 19. století, která zachycují různé pohledy na město Plzeň. Návštěvníci uvidí zobrazení historického jádra města, náměstí s kostelem, malebná zákoutí kolem řek, lochotínské lázně i dominantu regionu, hrad Radyně. Výstava zahrne díla umělců jako Vincenc Morstadt, Eduard Gurk, Vilém Kandler, Václav Kroupa, Louisa Piepenhagenová, Hugo Ullik, Julius Mařák, Augustin Němejc, Jaroslav Panuška, Josef Mandl a dalších. Významnou součástí výstavy budou také obrazy průmyslových podniků, které jsou pro Plzeň charakteristické a jejichž budování začalo již ve druhé polovině 19. století. Představena budou zobrazení mlýnů, pivovarů, cukrovarů, koželužny, sirkárny, papírny, Valdštejnovy strojírny, strojírny a slévárny bratří Bellaniů či smaltovny. Tato díla dokumentují průmyslový rozvoj města, který výrazně ovlivnil jeho podobu i život obyvatel.
Další část výstavy bude věnovaná uměleckému zachycení vzácných architektonických památek města od autorů angažovaných v počátcích památkové péče na přelomu 19. a 20. století, a to Václava Jansy, Jana Konůpka nebo Karla Koubka. Výstava zahrne také návrhy na výzdobu plzeňských novostaveb z období intenzivního stavebního rozmachu na přelomu 19. a 20. století a v meziválečné době - návrhy na vitráže v kostele sv. Bartoloměje od Maxe Pirnera, Jakuba Obrovského, Josefa Mandla, návrhy na výzdobu Měšťanské besedy, radnice, kartony Mikoláše Alše pro výzdobu domů Rudolfa Štecha a další.
Pozornost bude také věnována dílům členů Spolku západočeských výtvarných umělců z 20. a 30. let 20. století, kteří se ve svých pracích často zaměřovali na motivy tzv. "černé Plzně" a průmyslových periferií. Návštěvníci se tak budou moci seznámit s tvorbou umělců jako Josef Hodek, Jan Konůpek a Alois Moravec, kteří zachytili kontrasty městského prostředí a průmyslové krajiny.
Výstava se zaměří i na významné historické události a katastrofy, které ovlivnily tvář města Plzně. Vystaveny budou obrazy dramatických momentů, jako je požár věže kostela sv. Bartoloměje v roce 1835 či zřícení kupole nádraží při náletech na konci druhé světové války.
Opomenuta nebudou ani díla z období 2. světové války a 50. let, a to především od malířů Františka Kolihy, Josefa Tetínka, Josefa Hodka nebo architekta Bohumila Chvojky. Na tuto kapitolu bude plynule navazovat část zaměřená na 60. léta – 90. léta. Období normalizace znamenalo v Československu významnou proměnu nejen společnosti, ale i situace ve výtvarném umění a architektuře. Zde se poprvé výrazně objevuje tvorba disentu a oproti tomu zcela radikální vstupy architektury, které především ovlivňovaly urbanismus měst, což se týkalo i Plzně. Expozice bude doplněna architektonickými modely, plány, historickými mapami, dobovými fotografiemi a filmovými záznamy.
V rámci výstavy bude vytvořena interaktivní mapa, která se stane součástí expozice a bude zároveň přístupná na webových stránkách Západočeské galerie. Mapa zobrazí konkrétní místa zachycená na vystavených výtvarných dílech a po kliknutí na jednotlivé body nabídne reprodukci díla spolu s informacemi o autorovi, původu obrazu, historii vyobrazeného místa, stavby či památky a další zajímavosti. Tento interaktivní prvek umožní návštěvníkům hlouběji poznat historické proměny města a kontext jednotlivých děl.
Součástí projektu bude také tištěná verze mapy, která poskytne obdobné informace a poslouží jako doprovodný materiál pro návštěvníky výstavy. Tištěná mapa zároveň umožní přenést výstavu do exteriéru města, kde si návštěvníci mohou procházet jednotlivá vyobrazená místa osobně, a porovnávat historický a současný vzhled Plzně. Tento formát výstavu rozšíří za zdi galerie a nabídne obyvatelům i turistům jedinečný způsob objevování městského prostředí.
Výstava čerpá především ze sbírkových fondů ZČG, které udávají hlavní linii výstavy. Pro doplnění a obohacení historického kontextu budou exponáty doplněny o další umělecká díla a materiály ze sbírek Archivu města Plzně, Západočeského muzea nebo Národního filmového archivu.
Výstavu připravuje tým kurátorů ZČG ve spolupráci s Archivem města Plzně.
