OBRAZY KRÁSY A SPÁSY. Gotika v jihozápadních Čechách

Jihozápadní oblast Čech, v níž se rozkládá pohoří Šumavy, získala svými přírodními podmínkami, kulturními dějinami, prolínáním českého a německého osídlení i donátorskou činností šlechtických rodů a měst svébytný charakter. Výstava představuje středověkou tvář českého jihozápadu, jehož umělecká produkce je specifická ikonografií i stylem.

Pro zimní období, počínaje adventem, připravila ZČG unikátní výstavu středověkého umění z oblasti Pošumaví i samotné Šumavy. Vystavená umělecká díla (téměř 100 ks) – sochy, obrazy, liturgické rukopisy a preciosa – pocházejí z kostelních interiérů v oblasti povodí řeky Úhlavy a horního toku Otavy, a vznikla v období pozdního středověku (14.–16. století). Často neznáme okolnosti jejich vzniku, dohadujeme se o jejich původním určení a praxi jejich užívání. Dnes jsou kvůli své vysoké umělecké a historické hodnotě povětšinou uloženy v bezpečí muzejních a galerijních expozic a depozitářů. Exponáty mají nevyčíslitelnou hodnotu, pojištěny jsou na několik set miliónů korun.

Název výstavy „Obrazy krásy a spásy“ spojuje tři termíny. Termín „obrazy“ odkazuje ke středověkému souhrnnému označování soch a obrazů pojmem „imagines“. Současnému člověku tyto obrazy přinášejí především zážitek podivuhodné krásy, zatímco původní, středověký divák si je spojoval s nadějí ve spásu své duše.

Výstava je koncipována do tří oddílů: Šlechta / Města / Fenomén řezbářských dílen. První oddíl představuje díla, jež za svůj vznik vděčí objednavatelům z řad nejbohatší šlechty království českého a reprezentují jejich kulturní úroveň a společenskou prestiž. Jihozápadní Čechy sjednotila v závěru středověku (15.–16. století) majetková expanze rodu Švihovských z Rýzmberka, jednoho z nejdůležitějších rodů Českého království jagellonské doby; nejvýraznější osobností rodu byl Půta Švihovský z Rýzmberka, nejvyšší sudí království Českého. Bohatý památkový fond jejich rozsáhlého dominia se stal základem výstavního konceptu, k jehož dominantám patří torza oltářů z hradů Švihov a Rabí. Švihovští a jejich spřízněné rody (Rožmitálové, páni z Dolan, Černínové z Chudenic) se stali největšími objednavateli v oblasti jihozápadních Čech a jejich umělecká reprezentace dosáhla v rámci Českého království té nejvyšší úrovně.
Mezi objednavateli výtvarných děl vystupují kromě šlechty i královská a poddanská města (oddíl Města), zejména utrakvistické Klatovy (torzo hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie v Klatovech), Horažďovice, náležející Švihovským, Sušice a horní město Kašperské Hory (oltář z kostela sv. Markéty v Kašperských Horách).

Svět vlastních původců artefaktů, tj. řezbářů, malířů a dalších řemeslníků, je reflektován ve třetí části výstavního konceptu s názvem Fenomén řezbářských dílen. Na základě unikátní konfrontace vystavených děl Mistra Oplakávání Krista ze Zvíkova a Mistra Oplakávání Krista ze Žebráka z první čtvrtiny 16. století (Oplakávání Krista z hradu Zvíkov, Oplakávání Krista ze Žebráka), která patří mezi naprosté vrcholy pozdně gotické tvorby v Českých zemích, lze poodhalit způsoby organizace řezbářské práce a formování výtvarné tradice na základě sdílení a předávání stylových forem. Tehdejší účastníci dílenského provozu přitom neznali dnešní pojem umění a kolektivní povaha autorství zde vylučovala existenci umělce jakožto individuality v moderním smyslu.

Mezi nejvýznamnější vystavená díla patří rekonstrukce původního vybavení hradního kostela na Rabí z roku 1498. Z hlavního oltáře tohoto kostela se dochovaly sochy Boha Otce a Krista, jež tvořily skupinu Nejsvětější Trojice, které je kostel zasvěcen. Skupina byla určena do dnes neexistujícího skříňového nástavce, který spočíval na malované predele, jež zobrazuje Krista mezi dvanácti apoštoly. Oltář vznikl v dílně složené z řezbářů pocházejících z jižního Bavorska a malířů školených ve franckém Norimberku. Tento a další dva oltáře z hradu Rabí dokládají vysokou výtvarnou náročnost umělecké reprezentace rodu Švihovských a Půty zvláště. Díla rozptýlená v různých sbírkových institucích jsou na výstavě prezentována vůbec poprvé v původních sestavách. Malovaný Epitaf Půty Švihovského z roku 1504 pochází z klášterního kostela Sv. Michaela (dobově uváděného pod patrociniem Svatých Andělů) v Horažďovicích. Půta Švihovský tento klášter františkánů-observantů založil a zvolil za pohřebiště celého rodu. Tváře Bolestného Krista a Panny Maria z tohoto epitafu se staly vizuálním motivem výstavy.

Mezi nejvýznamnější městské objednávky v jihozápadních Čechách patří vzácně dochovaná křídla hlavního oltáře děkanského kostela v Klatovech s náměty z Kristova dětství (Narození Krista, Klanění tří králů, Obřezání Krista, Obětování Krista v chrámu). Monumentální reliéfy vynikající výtvarné kvality ve stylu tzv. podunajské školy vznikly po roce 1521 v bavorském Pasově, kde je objednala klatovská městská rada. Tento oltář, v odborné literatuře dosud neznámý, patří mezi největší objevy výstavy.

Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova patří mezi nejvýznamnější představitele pozdně gotického umění u nás. Jeho dílna působila pravděpodobně v Horažďovicích v první třetině 16. století. Zde objednávali výtvarná díla zdobící interiéry kostelů jak příslušníci šlechty, tak bohatí měšťané. Hlavní díla této dílny představuje výjimečně vystavené Oplakávání Krista z hradu Zvíkov či trojice monumentálních soch z děkanského kostela sv. Markéty v Kašperských Horách (Madona, sv. Markéta, sv. Linhart – tzv. větší archa  z Kašperských Hor), které tvoří samotný prolog výstavy.

Výstavě předcházela dvouletá intenzivní badatelská činnost špičkových odborníků z řad historiků, archivářů a především historiků umění. Projekt navazuje na již dlouhodobé úsilí o úplnou inventarizaci, dokumentaci a prezentaci středověkého umění v České republice, které pro oblast jihozápadních Čech započala legendární výstava Jihočeská pozdní gotika 1450–1530 v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou v roce 1965. V roce 1995 se uskutečnil projekt Národní galerie a Západočeské galerie v Plzni Gotika v západních Čechách a v roce 2009 byl realizován projekt Gotické umění na Chebsku. Výstava Obrazy krásy a spásy. Gotika v jihozápadních Čechách vrací pozornost k výtvarným dílům 14.–16. století z pomezí jižních a západních Čech. Po téměř půl století od zmíněné výstavy Jihočeská pozdní gotika 1450–1530 má veřejnost příležitost spatřit nejvýznamnější díla pozdní gotiky jižní a jihozápadní oblasti Čech shromážděná na jednom místě. K nim přibyla další díla, některá objevená nově a vystavená vůbec poprvé, jiná představená v dosud neznámých souvislostech.

K výstavě, jež bude v příštím roce reprízována v Národní galerii v Praze, je v současnosti zpracováván obsáhlý stejnojmenný katalog. Ten pojímá uměleckou oblast jihozápadních Čech nejen z pohledu vystavených sochařských a malířských děl, ale podává přehled jejích výtvarných a kulturních dějin včetně dalších uměleckých druhů a architektury, jež do výstavní síně nelze přenést. Tuto vědeckou monografii sepsal tým badatelů z Ústavu pro dějiny umění FF UK a vydává ji nakladatelství Arbor Vitae.
Vernisáž výstavy doprovodí hudebně výtvarná performance známého herce Romana Zacha a jeho přátel, pojatá jako dialog se starým uměním i s vlastním konceptem výstavy.

V průběhu výstavy nabídnou její autoři veřejnosti sérii komentovaných prohlídek výstavou a přednášek k tématu.

Exponáty zapůjčili:
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Biskupství českobudějovické
Biskupství plzeňské
Městské muzeum a galerie Vodňany
Muzeum hlavního města Prahy
Muzeum středního Pootaví Strakonice
Muzeum Šumavy Sušice
Muzeum Šumavy Kašperské Hory
Národní galerie v Praze
Národní muzeum
Národní památkový ústav – územní památková správa v Českých Budějovicích
obec Těšovice
Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech
Západočeské muzeum v Plzni

Pořadatel výstavy: Západočeská galerie v Plzni
Spolupráce: Národní galerie v Praze, Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Idea a supervize výstavy: Jan Royt
Kurátoři výstavy: Petr Jindra, Michaela Ottová
Asistent výstavy: Petr Jindra
Konzervátorská příprava exponátů: Jakub Hamsík, Jáchym Krejča
Návrh architektonického a grafického řešení: Miroslav Vavřina, Jan Dienstbier
Instalace: Jan Jirka, Petr Kutek
Texty v expozici: Petr Jindra, Aleš Mudra, Michaela Ottová, Michal Tejček
Překlad: Valerie Talacko
Jazyková redakce: Lenka Jindrová

Záštitu nad výstavou převzali:
Jiří Balvín, ministr kultury České republiky
Milan Chovanec, hejtman Plzeňského kraje
Martin Baxa, primátor města Plzně
Mons. František Radkovský, biskup plzeňský
Mons. Jiří Paďour OFMCap, biskup českobudějovický

Výstava je podpořena z projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
www.plzen2015.eu , www.mkcr.cz

PARTNEŘI
Plzeňský kraj, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury, Rada galerií ČR, Statutární město Plzeň, Plzeň 2015, o.p.s., Nadace 700 let města Plzně, Plzeňská teplárenská, Bohemia Sekt

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
Art+Antiques, Mladá fronta DNES, I-Prague, Revolver Revue, Český rozhlas Plzeň, Plzen.cz, Railreklam, Centrum Bavaria Bohemia Schönsee