SVĚTLA, ŠERO A TEMNOTY. Umění českého 19. století

Výstava je součástí programu k aktuálnímu tématu 37. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, letošní téma vědeckého sympozia je „Světlo, stíny a tma v české kultuře 19. století“.

Letošní téma se týká proměn mentality v 19. století mezi velkými krizemi éry osvícenství a éry přelomu 19. a 20. století. Výstava toto širší kulturně historické téma sleduje a zároveň jej obohacuje o podíl umělecké tvořivosti. Na vybraných ukázkách předních malířů, kreslířů, grafiků, sochařů i fotografů naznačuje cesty všeobecné modernizace, které se prolínaly i křížily s vývojem výtvarného umění. S výzkumy lidského vnímání, zvl. zraku i duševna a s vědecko-technickými inovacemi (fotografie a na ní založené technologie, rozvoj umělého osvětlení, zvláště s využitím elektřiny) vývoj výtvarného umění souvisel i se od nich lišil. 

Zastoupena jsou díla mj. těchto umělců: Adolf Kosárek, Julius Mařák, Beneš Knüpfer, Antonín Chittussi, Emanuel Krescenc Liška, Jakub Schikaneder, František Kaván, Antonín Slavíček, Jaroslav Panuška aj.

Výstava je členěna do pěti částí:
V první části („Osvícenství a osvětlení“) dává příklady jednak přijetí symbolického chápání světa a tmy, jednak rozvoje médií využívajících umělé světlo, v oblastech tzv. vyšší i populární kultury. 
Ve své druhé části („Stavy krajiny, stavy duše“) sleduje základní modernizaci výtvarného umění, tj. jeho emancipaci v odklonu od tradiční akademické, ateliérové malby a s příklonem ke studiu přírody, zejména v krajinářství.
Třetí část výstavy („Světlo pozemské a nadpozemské“) shrnuje na několika příkladech z českého figurálního umění všeobecný obrat k lidskému duševnu v pozdním 19. století.
Ve čtvrté části („Ve svitu luny“) ukazuje, jak přední čeští výtvarní umělci pozdního 19. století tvořivě využívali existující stereotypy přírodního cyklu dne a noci i jejich ztvárnění, v souvislosti s rozpoložením lidského jedince i jeho existencí.
Závěrečná, pátá část výstavy („Město: záře a příšeří“) předvádí moderní společnost v zorném poli českého výtvarného umění konce 19. a začátku 20. století, jako souboj světlých i stinných stránek modernizace, určované hlavně novodobou městskou a průmyslovou společností.

PUBLIKACE

Kniha vydaná k výstavě přináší kromě textu Romana Prahla i řadu vyobrazení uměleckých děl, které nebylo možné pro výstavu získat. Publikace v grafické úpravě Martina Pivrnce obsahuje 102 barevných reprodukcí a soupis yvstavených děl.

Exponáty výstavy pocházejí ze sbírek Západočeské galerie, Národní galerie v Praze, regionálních galerií a muzeí i z předních soukromých sbírek umění.

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY
10. 3. a 31. 3. od 17 hodin výstavou provází autor její koncepce prof. Roman Prahl.

Pro velký zájem veřejnosti byly přidány další termíny komentovaných prohlídek:
čtvrtek 11. 5. od 17 h, neděle 14. 5. od 16 h a sobota 20. 5. od 16 hodin.
Výstavou provází Tereza Koželuhová

Autor výstavy: Roman Prahl
Kurátorka: Ivana Jonáková
Spolupráce za Národní galerii v Praze: Markéta Dlábková, Veronika Hulíková
Grafické řešení: Martin Pivrnec
Jazyková redakce textů: Zdenka Prahlová
Překlad: Překladatelské a tlumočnické centrum Eufrat, Plzeň (Richard Savage)
Instalace: Jan Jirka, Miroslav Tázler
Řezaná grafika: Jakub Čermák
Doprovodné programy: Jiří Hlobil, Marcela Štýbrová

Díla na výstavu zapůjčili:
Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, Praha-Břevnov
Česká spořitelna, a. s.
European Arts Investments s. r. o.
Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory
Galerie hlavního města Prahy
Galerie Kodl
Galerie plastik Hořice
Galerie Středočeského kraje
Galerie umění Karlovy Vary
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Knihovna Západočeského muzea v Plzni
Muzeum hlavního města Prahy
Muzeum umění Olomouc
Národní galerie v Praze
Národní muzeum
Oblastní galerie Liberec
Památník národního písemnictví
Sbírka Karlštejnská, a. s.
Sbírky Pražského hradu
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Východočeská galerie v Pardubicích
soukromí sběratelé