Skip to main content

„V oplatce jsi všecek tajně“. Podoby eucharistického Krista ve vizuální kultuře

Výstavní síň „13“
Autor
Michaela Ottová
Helena Zápalková
Libor Šturc
Aleš Mudra
Kurátor
Petr Jindra

Eucharistie je jedna ze základních součástí křesťanského kultu, při kterém se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista přijímáním vína a chleba a vzdávají se díky za spasení. Díky výjimečnému a zásadnímu postavení v křesťanském životě eucharistie byla a je bohatou inspirací pro výtvarné umění. Výstava představí rozmanité podoby eucharistické úcty ve vizuální kultuře od čtrnáctého do dvacátého století.

„V oplatce jsi všecek tajně“
Titul výstavy je citací verše z tzv. Kunhutiny modlitby, české veršované skladby z doby kolem r. 1300, věnované oslavě mysteria eucharistie a zaznamenané v breviáři svatojiřské abatyše Kunhuty, dcery Přemysla Otakara II.

Svátost eucharistie – tj. přijetí „oplatky“ (a vína) proměněných v tělo Krista – se v mešním obřadu nazývá communio – společenství. Posvátné, tedy to, co náleží do sféry víry a náboženského kultu, je od počátku proniknuto čímsi podstatně lidským a společenským; vertikální spoj k Bohu se prolíná s horizontálními spoji lidského společenství. Také v eucharistické „oplatce“ se setkávají duchovní realita v nejvyšší míře posvátná (Bůh sám) a zcela věcná realita tělesná (potrava). V „oplatce“ je tak zahrnut sdílený počitek obou složek lidských potřeb – duchovních i tělesných.

Eucharistie je jedna ze základních součástí křesťanského kultu, při kterém se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista přijímáním vína a chleba a vzdávají se díky za spasení. Díky výjimečnému a zásadnímu postavení v křesťanském životě eucharistie byla a je bohatou inspirací pro výtvarné umění. Výstava představí rozmanité podoby eucharistické úcty ve vizuální kultuře od čtrnáctého do dvacátého století.

Eucharistie (svátost oltářní) je vedle křtu a biřmování další svátostí, které uvádějí do křesťanského života. Její kult byl od středověku jedním z ústředních témat evropské kultury a prostupoval všemi sférami života tehdejší společnosti.

Staré i moderní umění

Výstava a doprovodná publikace sledují formy úcty k svátosti oltářní, jak se projevovala v křesťanském umění vrcholného a pozdního středověku, v barokní době a v reflexi této tematiky v umění dvacátého století. Tato úcta, rostoucí od druhé poloviny třináctého století a kulminující v Českých zemích v obdobích kolem roku 1400 a 1500, se stala jedním z klíčových témat evropské kultury a našla výraz v pestré škále děl různých uměleckých druhů a typů.

Na výstavě jsou tak zastoupena díla malířská, sochařská i práce uměleckého řemesla. Přestože její těžiště spočívá zejména v exponátech z období pozdního středověku, instalaci významně doplňují vybraná díla z barokní doby baroka a z 20. století. Právě v českém umění minulého století toto téma pozoruhodně silně rezonovalo. Dokládají to práce například Františka Bílka, Jana Zrzavého, Bohuslava Reynka, Vojmíra Vokolka nebo Ivana Sobotky. Součástí expozice je i intervence současného umění v podobě videoinstalace Pavla Mrkuse.

Tematické oddíly

Autoři rozdělili výstavu do několika tematických oddílů, které reprezentují vybraná umělecká díla a artefakty od čtrnáctého do dvacátého století.
První oddíl s názvem Mše a eucharistické alegorie a zázraky zahrnuje díla se starozákonními předobrazy křesťanské bohoslužby, s námětem Poslední večeře a eucharistického stolu, díla s tématem eucharistických alegorií, zázraků a vidění spojených s mešní obětí i liturgické náčiní k jejímu vysluhování (kalichy, ciboria, pyxidy, monstrance). Část Příběh Kristových pašijí se zaměřuje na pašijovou tematiku a předměty spojené s poutěmi do Svaté země – relikviáře a růžence se dřevem sv. Kříže, modely kaple Božího hrobu atp. Třetí oddíl „svátostné“ Tělo Krista ve výtvarném umění zachycuje díla s námětem vtělení a oběti Krista (Madona s dítětem, Olivová hora, Ukřižování, Oplakávání, Pieta, Kristus v hrobě, Bolestný Kristus, ale také zmrtvýchvstalý Kristus).

Na výstavě je k vidění i několik exponátů z Plzně a okolí:
Původem z kostela Všech svatých v Plzni je reliéf Oplakávání Krista vytvořený v dílně Mistra Týnské kalvárie před rokem 1419 (zapůjčený ze Západočeského muzea v Plzni).
Z františkánského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plzni původně pochází Pieta vzniklá pravděpodobně v Norimberku po roce 1500 a z kostela sv. Bartoloměje v Plzni stříbrný mešní kalich (kolem r. 1490). Obojí zapůjčila Římskokatolická farnost sv. Bartoloměje v Plzni
Ze sbírek Západočeské galerie je socha Panny Marie s Ježíškem – Assumpty z doby kolem r. 1490 a socha Dobrý pastýř od Františka Bílka (kolem roku 1900).

Projekt, na němž se odborně podíleli i badatelé z Ústavu pro dějiny umění FF UK a Národního památkového ústavu je výsledkem spolupráce tří institucí: Muzea umění Olomouc, Královské kanonie premonstrátů na Strahově a Západočeské galerie v Plzni. Výstava se uskutečnila nejprve v Arcidiecézním muzeu Muzea umění Olomouc (23. 3. – 10. 9. 2017) a po uvedení v Západočeské galerii se přesune do Strahovského kláštera (15. 3. – 20. 5. 2018).

Na vernisáži výstavy promluvil vedle hlavní autorky výstavy PhDr. Heleny Zápalkové, Ph.D. také Jeho Excelence mons. František Radkovský, emeritní biskup plzeňský, a to na téma kulturotvorného významu křesťanské spirituality.

„V oplatce jsi všecek tajně“. Podoby eucharistického Krista ve vizuální kultuře