PŘEDNÁŠKA: Umění prodat (se)

Přednáška historičky umění Šárky Leubnerové k výstavě Umění prodat (se). Umělec ve spárech trhu 19. století.

Přednáška navazuje na téma výstavy, ale ukáže i další možnosti a způsoby, jakými umělci získávali finanční prostředky k zajištění obživy svých rodin.

Život člověka „na volné noze“ nikdy nebyl jednoduchý, ale mnohdy právě kreativita dopomáhala umělci k tomu, aby vyvázl z osidel hmotné nouze. Prvním z inovativních umělců v tomto směru byl August Piepenhagen, jehož knoflíkářské řemeslo ho inspirovalo k myšlence malířských vzorníků, jejichž pomocí nabízel své krajinomalby k prodeji. Také Josefa Navrátila po celý život finančně zajišťovala uměleckořemeslná dílna, a to společně s úspěšnou „produkcí“ drobných kvašových krajin. Navrátil byl také autorem reklamních vývěsních štítů pro lahůdkářství Jana Chlumeckého, jehož obrovská sbírka obrazů nám dává nahlédnout do osobní strategie nové vrstvy sběratelů, kteří mnohdy měli peníze, ale ne umělecký vkus. Luděk Marold byl dalším z příkladů velkého umělce, kterého úspěšně živily ilustrace pro módní časopisy, i když on sám toužil po vlastní svobodné tvorbě. Životní osudy i malířská tvorba Václava Brožíka byly nerozlučně spjaty s podnikáním jeho tchána Charlese Sedelmeyera, obchodníka s obrazy, který svého zetě celý život úkoloval zakázkami až téměř k jeho fyzickému vyčerpání, a o multiplikaci mnohých slavných historických témat také nelze pomlčet. Jinou strategii zvolil Gabriel Max, když koncem 19. století potřeboval peníze na zajištění svých přírodovědných sbírek a zvěřince. Začal se věnovat malbě tzv. „charakterové hlavy“, tj. portrétů dívek, jež představovaly různé stavy duše, symbolizovaly smysly, ctnosti, zastupovaly literární postavy atd. Malíř je propagoval vydáváním jejich reprodukcí jako tištěných sběratelských kartiček – pohlednic, čímž i jejich obliba neobyčejně vzrůstala.

Tyto i další příklady obchodního ducha našich umělců budou v rámci přednášky připomenuty a doloženy promítanými díly.