Výstava byla připravena k programu 35. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století, pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, tentokrát na téma Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století.
Výstava je jedním z hlavních projektů Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Na výstavě jsou zastoupeni umělci představující slavnou malířskou mnichovskou školu, mnichovský Jugendstil a avantgardní hnutí skupiny Der Blaue Reiter.
V roce 2014 uplyne 130 let od narození všestranného umělce Josefa Váchala (1884-1969). Originální tvůrce pohybující se mezi styly a žánry zasvětil svoji práci především knižní tvorbě, která bude těžištěm výstavy. Doplněna bude Váchalovou volnou tvorbou, která s úpravou knih úzce souvisela (obrazy, kresbami, volnými grafickými listy).
Výstava – první tohoto druhu u nás – předvádí v promyšleném výběru bohatství karikatury a další s ní souvisící tvorby od konce 18. do začátku 20. století. Zveřejňuje pozoruhodné, často dosud nepublikované artefakty z řady předních veřejných i soukromých sbírek a připomíná rovněž mistrovská díla v dobových ilustrovaných časopisech.
Výstava je zaměřena na pozoruhodný vztah mezi tvorbou Zbyňka Sekala (1923–1998) a vizuální estetikou tradiční japonské kultury včetně její specifické citlivosti k přírodnímu materiálu. Umělec měl v posledním desetiletí svého života dvakrát příležitost navštívit Japonsko (1989, 1997) a nalezl v něm hluboké souznění se svou tvorbou.
Výstava se zaměřuje na počáteční období tvorby Františka Kupky (1871-1957), kdy se po přesídlení do Paříže věnoval především grafickému dílu, ilustrátorské práci, přispíval svými kresbami do ilustrovaných revuí a satirických časopisů. Zmíněné období bude představeno prostřednictvím známých i méně známých prací pocházejících z českých a francouzských sbírek, stejně j
Výstava hledá odpovědi na řadu otázek spojených s procesem decentralizace české umělecké scény a rozvojem nových uměleckých center. Výstava mapuje vývoj regionálních uměleckých scén v časovém rozmezí 1980–2010. Zvolena byla tato centra: České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Zlín.
Výstava byla připravena ve spolupráci s Národní galerií v Praze k programu 34. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny, letos na téma Útisk – charita – vyloučení. Sociální 19. století.
Jihozápadní oblast Čech, v níž se rozkládá pohoří Šumavy, získala svými přírodními podmínkami, kulturními dějinami, prolínáním českého a německého osídlení i donátorskou činností šlechtických rodů a měst svébytný charakter. Výstava představuje středověkou tvář českého jihozápadu, jehož umělecká produkce je specifická ikonografií i stylem.
Ve druhé polovině padesátých let 20. století československá architektura prošla dramatickými proměnami od uměle vnucovaného socialistického realismu zpět k moderním architektonickým trendům, reflektujícím světový vývoj včetně ohlasů výstavy, konané v roce 1958 v Bruselu.
